Městská knihovna v Bystrém

Půjčovní doba knihovny

pondělí, středa, pátek
dopoledne 8:00-11:30 hod.
odpoledne 12:30-16:30 hod.

Po stopách českého Andersena

            Po dvou letech opět proběhla Noc s Andersenem. K nocování v knihovně došlo z pátka 1. na sobotu 2. dubna, ale samotnému (po)nocování předcházel program, v rámci kterého jsme se s dětmi vydali po stopách českého Andersena.

            Děti musely ze všeho nejdřív přijít na to, kdo jím byl. Napovědět jim měly indicie, kterými byly květ karafiátu, slovo hmyz a žárovka. Naše obavy, že na to přijdou hned s první indicií, byly zbytečné. Zdá se, že na konci školního roku to už nejsou karafiáty, které hrají prim mezi květinami pro učitele. Děti totiž měly za to, že jde o růži. Nicméně, nakonec přišly na to, že jde o indicie, které odkazují na knihu Broučci. Kdo ji napsal musely zjistit přímo z knihy.

            Následovalo pár zajímavostí o knize a autorovi a tři tematické úkoly. Prvním úkolem bylo přepsat text tak, aby dával smysl. Šlo o text modlitby V podvečer tvá čeládka…, který byl napsaný pozpátku. Děti na to přišly, ale některým to docela trvalo. Druhým úkolem bylo vytvořit si, stejně jako broučci, zásoby dříví na zimu. Děti nesbíraly polínka jako taková, ale lístky, na kterých byla polínka natištěná, a to pomocí brček. Šlo o srandaaktivitu s existencionálním podtextem. Kdo by v daném časovém limitu nenasbíral minimálně deset polínek, zmrznul by tak, jako broučci, kteří si na zimu nepřipravili dostatek dřeva. Třetí úkol by jednoduchý – děti si měly najít svoji lucerničku a zkontrolovat, zda je připravená k použití. Později večer jsme se vám měli jít svítit. Za každý splněný úkol děti obdržely indicii, která jim měla napovědět, co bude následovat po večeři.

            Dalším bodem programu byla večeře, u které děti stihly přijít na to, co je bude čekat dál. Indicie 19:30 hod., silniční motorové vozidlo pro dopravu více než devíti sedících osob a 10,5 km je přivedly k myšlence, že pravděpodobně pojedeme někam pryč. Kam, na to přišli až v průběhu cesty. Vy ale jistě víte, že cílem naší cesty byl Jimramov, rodiště Jana Karafiáta.

            V Jimramově jsme se šli podívat ke Karafiátovu rodnému domku, k soše Broučka, u které jsme se společně vyfotili, a do Síně rodáků. Nakonec jsme zamířili na evangelickou faru, kde nás přijala a pohostila paní farářka Plzáková. Teplý čaj a sladké věnečky nás zmohly tak, že jsme – my dospěláci – úplně zapomněli na to, že jsme tam dětem chtěli přečíst dopis, ve kterém zaznívala instrukce, že na faře mají ještě něco najít. Obálku se slovy, která měly druhý den ráno doplnit do referátu o světluškách, na kterém se vyřádil náš starý známý Překlep (literární postava z knihy Překlep a Škraloup), tak prostě jen dostaly. Ani svícení lidem, na které mělo dojít po návratu do Bystrého, nedopadlo podle našich představ. Lucerničky jsme s sebou sice měli, ale zapálit svíčky v nich bylo téměř nemožné, jak foukalo. Svítit na cestu tak nakonec mohlo jen pár broučků. Nic z toho nám ale náladu nezkazilo.

            Po návratu na Multifunkční dům jsme vyhlásili večerku, děti se uložily k spánku a pak se už jen četlo a četlo. Do usnutí a do ochraptění.

            Ráno jsme se nasnídali a pustili se do referátu. Děti měly doplnit chybějící pojmy tak, aby referát dával smysl. Bez problému si s tím poradily a dozvěděly se řadu zajímavostí. Pak už zbývalo jen rozdat zasloužené odměny a zahrát si některou z oblíbených her. Největší úspěch měla, jako vždy, tichá pošta.

            Hodnotit, zda se Noc s Andersenem vydařila, si netroufneme, to musí děti, které se zúčastnily, ale jsme rádi, že proběhla.

Fotky z akce najdete na knihovnabystre – seznam alb na Rajčeti (idnes.cz) 

zpět do sekce